Odolnost proti antibiotikům

Všeobecné

Rezistencí se rozumí snížená nebo žádná odpověď bakterie na antibiotikum, ačkoli vědecká zkušenost ukázala, že by toto antibiotikum muselo být zničeno.
Na začátku antibiotického věku byla rezistence do značné míry neznámá. Důvodem bylo to, že většina populace se nikdy předtím nedostala do kontaktu s antibiotikem. Když bakterie a antibiotika poprvé přišly do styku, léčivo bylo schopné patogen rychle a spolehlivě zabít.
V současné době je sotva člověk, který antibiotikum nebral alespoň jednou. Většina patogenů také přišla do styku s antibiotikem.

Vývoj rezistence

Mnoho bakteriálních kmenů stále vyvíjí mechanismy, které zajišťují, že jinak škodlivé antibiotikum je již nemůže poškodit. Jedním z mechanismů je tzv. Mutace. Pokud antibiotikum působí, např. Inhibicí enzymu, a je-li tento enzym vhodně modifikován (mutován) bakterií na molekulární genetické úrovni, nemůže již antibiotikum dostatečně fungovat.
Antibiotika, která mají v bakterii pouze jeden bod útoku (např. Makrolid, jako je erytromycin), jsou zvláště citlivá na rezistenci.
Hlavní příčinou vzniku rezistence je na jedné straně předčasné přerušení léčby a na druhé straně předčasné užívání antibiotik. Studie uvádějí, že každý druhý lékař předepisuje antibiotika, i když infekce není bakteriální, ale virová.
V zemích, kde jsou antibiotika volně dostupná v supermarketech, se míra rezistence výrazně zvyšuje. V Německu existuje 7-8% rezistence na penicilin. V zemích, jako je Španělsko nebo Tchaj-wan, je polovina bakterií již rezistentní. Nebezpečí spočívá v tom, že za určitých okolností nejsou účinné žádné rezervní léky (např. Makrolidy v případě rezistence na penicilin) ​​a nemoci, u kterých je naléhavá potřeba léčby, již nelze léčit.
E. coli bakterie jsou 30% rezistentní na doxycyklin a cotrimoxazol. 10% nebezpečných pneumokoků a 50% bakteriálních bakterií E.coli s infekcí močových cest je rezistentních na dřívější standardní lék amoxicilin. Proto existují také kombinované výrobky vyrobené z amoxicilinu a kyseliny klavulanové. Kyselina klavulanová zde zajišťuje vypnutí mechanismu rezistence bakterie.

Vývoj nových léků

Již nějakou dobu jsou na trhu nové skupiny antibiotik, které se primárně používají při léčbě choroboplodných zárodků.

Ketolides (Telothromycin) je od roku 2001 schválen pro léčbu infekcí horních a dolních cest dýchacích. Působí tak, že inhibují syntézu proteinů bakterií, které jsou umístěny na tzv. Ribosomech.

Oxalidinon působí tak, že inhibují syntézu proteinů bakterií ve velmi rané fázi. Odpor ještě nebyl popsán. Oblasti použití jsou především plicní infekce, Infekce kůže a měkkých tkání s těžkými průběhy.