Panický záchvat

Poznámka

Téma panického útoku je součástí naší rodiny témat “Úzkost / úzkostná porucha'.
Obecné informace k tomuto tématu naleznete na adrese:

• strach

Synonyma

Úzkost, panická porucha, panika

definice

Panický útok je náhlý výskyt fyzické a psychologické poplašné reakce s nejasnou příčinou a obvykle pouze několik minut bez vhodné vnější příčiny. Dotčená osoba si často není vědoma panického útoku.
Chování paniky je vlastní každému člověku a slouží v dřívějších stádiích evoluce, aby poskytovalo energii v život ohrožujících situacích.

Epidemiologie

Pravděpodobnost rozvoje panické poruchy v životě je mezi 1,5 a 3% (přibližně polovina pacientů také splňuje kritéria pro agorafobii).

Ženy onemocní dvakrát častěji než muži. Panická porucha se obvykle vyskytuje mezi 25 a 35 lety. Pacienti, kteří hledají léčbu, jsou však obvykle o několik let starší, protože fyzickým vyšetřením a diagnostikou musí projít dlouhou cestu.

Diagnóza záchvatu paniky / panické poruchy by měla být stanovena psychologem, psychiatrem nebo terapeutem se zkušenostmi s tímto subjektem. Jedním konkrétním problémem v diagnostice je to, že jak pacient, tak ošetřující lékař mají často za příznaky podezření na fyzické příčiny. Ve většině případů nejsou ve fyzické diagnostice nalezeny žádné abnormality, takže ti, kteří trpí panickou poruchou, slyší znovu a znovu, že jsou fyzicky zdraví. Díky tomu se cítí bezmocný a opuštěný.

Příznaky

Hlavní charakteristikou panické poruchy jsou tzv. Záchvaty paniky. Tito často „útočí“ na pacienta mimo modrou a obvykle nemohou být přiřazeni k žádné konkrétní situaci.

Panický záchvat obvykle začíná několika příznaky, které pacient často zná z předchozích útoků. (Seznam příznaků viz níže) Tyto příznaky jsou pacientem interpretovány jako ohrožující nebo dokonce život ohrožující. Strach se opět zvyšuje pocitem ohrožení. Vznikne jakýsi „začarovaný kruh“.

Příklad: panický útok

Pan. A. si najednou všimne, že jeho srdce bije rychleji. Poté se mu v žaludku dostane neklidný pocit a říká si: „Teď to jde znovu ...“ Se stoupajícím srdečním tepem si všiml napjatosti v hrudi a pomyslel si: „Bože, to nemůže být normální, já dostat infarkt. “ Pak se jeho strach zvětšuje a on se nadechne a má závratě ...Houpačka mezi myšlenkami a fyzickými stížnostmi má svůj směr.

Nejběžnější fyzické příznaky záchvatu paniky jsou:

• Zrychlené dýchání až do dechu, často doprovázené těsností v hrudníku.
• Závratě, která je často doprovázena pocitem impotence.
• Nevolnost, průjem, plyn, bolest břicha
• Zrychlený srdeční rytmus se zvýšeným vnímáním úrazu srdce (palpitace)
• Pocení, chvění
• Žhavé záblesky, zimnice
• Strach ze ztráty kontroly, strach ze smrti
• vysoký krevní tlak
• pocit, že svět kolem vás se stává „neskutečným“, jako ve snu (derealizační zážitek)

Existují však i jiné příčiny, které vedou k těsnosti a tlaku na hrudi. Přečtěte si náš článek: Tlak v hrudníku - to jsou příčiny.

Tento typ útoku se obvykle zhorší do 10 minut od zahájení. (některé dokonce vzrostou až na 30 minut). Poté se příznaky opět zmírňují a pomalu se uklidňují. Problém je však ztížen strachem z očekávání, které následuje po panickém útoku. To je strach z dalšího záchvatu paniky. Jeden také mluví o strachu ze strachu. Frekvence výskytu takových úzkostných útoků se může značně lišit. Teoreticky mohou mezi dvěma útoky projít měsíce, ale někdy je to jen několik hodin.

Pokud si nyní představujete, že k takovému hrozícímu záchvatu paniky dochází u člověka v autobuse nebo v kavárně, můžete si představit, že se pacient v budoucnu takové situaci vyhne. „Učí se“, že tato situace by pro něj mohla být nebezpečná. Ze strachu se však lze vyhnout také místům a situacím, ve kterých nebo v nichž nikdy netrpěl panickým útokem. Je dost často na to, aby si pacient představil, že v případě panického útoku může být únik z této situace obtížný nebo trapný. Tento problém se nazývá agorafobie. V překladu z řečtiny to znamená „strach z trhu“. To se dnes stalo a stále je často nepochopeno. Nejde jen o strach z velkých a širokých prostor, ale chápe se jako strach z určitých situací, jako jsou situace v Obsahem agorafobie může být také shromažďování osob, letadel a výtahů atd. Konkrétně se pacient obává, že by se jeden nebo více výše uvedených fyzických příznaků mohl objevit v situacích, které považuje za hrozící, a ne dostatečně rychle. Může být k dispozici pomoc nebo nemusí uniknout.

Pro nemocného je špatný nejen samotný záchvat paniky, ale také bezmocnost, kterou zažívá v souvislosti s výskytem a vlivem těchto útoků. Jak již bylo uvedeno výše, jedinou strategií, kterou může použít, je vyhnout se hrozícím situacím. To znamená, že některé věci se dějí pouze ve společnosti druhých, některé dopravní prostředky se již nepoužívají atd.

Agorafobie se může objevit i bez předchozí panické poruchy. Především strach ze strachu je hnací silou, která vede k vyhýbání se.

Noční záchvaty paniky mohou být pro postižené velmi stresující. Všechny důležité informace o tom naleznete na adrese: Noční záchvaty paniky - co je za nimi?

terapie

Takzvaná behaviorální terapie se osvědčila jako psychoterapeutická metoda pro léčbu panické poruchy. Centrální přístup terapie musí narušit začarovaný kruh. Například typické příznaky panické poruchy, jako je dušnost může být vyvolána kontrolovanou fyzickou námahou nebo zvýšeným rychlým dýcháním. Zde se může pacient dozvědět, že má takové příznaky pod kontrolou. Dozví se nejen, že tyto příznaky může vyvolat sám, ale že nepředstavují hrozbu. Navíc se pacient pomocí tzv. Kognitivní terapie učí zabývat se myšlenkami zvyšujícími úzkost a rozvíjet realističtější pohled na fyzické potíže. (Moje srdce bije rychle, protože jsem byl vzrušený, je to stále zdravé)

V Terapie agorafobie Takzvaná expozice, tj. Řízené řešení strašných situací, může přinést významné zlepšení. V behaviorální terapii se rozlišuje v souvislosti s expozicí mezi pomalou konfrontací a přístupem k situaci, tzv. Frakční expozicí, a „plnohodnotnou“ záplavou. Pacient je veden přímo do situace vyvolávající strach, doprovázený terapeutem.

Taková terapie může být kombinována s lékovou terapií. Pro základní ošetření ze skupiny tzv Antidepresiva používají se hlavně tzv. SSRI. V minulosti byly dobré zkušenosti také s drogami z tzv. Skupiny Tryziklika. (viz také Terapie deprese) .

Jako u každého typu Úzkostná porucha Benzodiazepiny mají také své místo v řízené léčbě, ale nikoli v ambulantní léčbě, protože riziko závislosti je velmi vysoké. (viz také terapie generalizovaná úzkostná porucha)