Dopamin

Všeobecné

Dopamin je neurotransmiter. Podobně jako hormony je to látka, která je zodpovědná za přenos signálů v lidském těle.
Nazývá se neurotransmiter, protože dopamin je důležitý pro přenos signálů do neuronů, tj. Nervových buněk. Dopamin tedy hraje důležitou roli v centrálním nervovém systému, v mozku a řídí tam mnoho procesů.

Dopamin je produkován jako prekurzor adrenalinu a noradrenalinu v nadledvinách a sympatickém nervovém systému. Sympatický nervový systém je zodpovědný za aktivaci těla.

Dopamin plní v těle různé úkoly tím, že se váže na různá dokovací místa (receptory) v různých bodech. V závislosti na typu receptoru jsou v těle spuštěny různé procesy.

Jak dopamin působí v těle?

Dopamin je neurotransmiter, tj. Poselská látka nervových buněk, která se používá pro komunikaci. Patří do skupiny katecholaminů, z nichž nejznámějšími zástupci jsou adrenalin a noradrenalin.
Úkolem katecholaminů v těle je mobilizovat zásoby energie. Regulují také kardiovaskulární systém a způsobují kontrakci svalů v cévách, které zásobují vnitřní orgány.

Dopamin má díky svým funkcím zvláštní roli, zejména v mnoha životně důležitých procesech kontroly a regulace.
V mozku se nachází v oblastech mozku, diencephalonu a mozkového kmene. Není rovnoměrně distribuován, ale je koncentrován v určitých funkčních skupinách.

Například v tzv. Limbickém systému, který je zodpovědný za myšlení a vnímání. Přesněji řečeno, v mezolimbickém systému, který vykazuje zvýšené hladiny dopaminu, když je pocit potěšení a potěšení. Toto je systém odměňování zprostředkovaný dopaminem. Je to mimo jiné spojeno s „emoční pamětí“ a vzdělávacím systémem.

Druhý důležitý systém, ve kterém se dopamin vyskytuje, se nazývá nigrostriatální systém a nachází se v tzv. Bazálních gangliích. To hraje důležitou roli při regulaci pohybů.
Inhibuje nadměrné pohyby těla a vysvětluje, proč například pacienti s nedostatkem dopaminu mohou provádět pouze silně chvějící se pohyby.

Jak můžete zvýšit hladinu dopaminu v lidském těle?

V těle nemůžete zvýšit produkci dopaminu, ale můžete zvýšit sekreci buněk produkujících dopamin do krve.
To lze provést pomocí externích látek (léků) nebo při určitých činnostech.

Vnější látky, které mají silný vliv na systém odměn, jsou látky, které vytvářejí závislost. Například ethanol (alkohol), nikotin (cigarety) a morfin (zmírňující bolest).
Kokain, amfetaminy a halucinogeny také fungují tímto způsobem, a tak ospravedlňují svůj potenciál závislosti: mozek vnímá pozitivní vztah k užívání drogy, a tím ztěžuje stažení.

Po konzumaci těchto léků existuje také tzv. „Rebound effect“, tj. Dočasný relativní nedostatek dopaminu.
Spotřebitelé se cítí unavení, ochablí, depresivní a mohou být dokonce sebevražední.
Po celou dobu spotřeby je přírodní chemická rovnováha vážně narušena a může dokonce zůstat narušena po celý život.

Teorie je založena na tom, že užívání drog může způsobit psychózu a schizofrenii. Podkladový nedostatek dopaminu je podezřelý nebo rozpoznán jako příčina řady nemocí.
Jejich léčiva jsou buď inhibitory zpětného vychytávání dopaminu nebo látky zvyšující uvolňování dopaminu. To znamená uvolňování dopaminu z neuronů do dalších sousedních cílových neuronů nebo prostor mezi několika neurony (synaptická mezera): Neurotransmitery podléhají přirozené „recyklaci“. Inhibitory zpětného vychytávání toho využívají a zvyšují tak hladinu dopaminu.

Pokud pacient již neprodukuje vlastní dopamin, může mu být podán prekurzor L-DOPA. Tato prekurzorová forma dosahuje centrálního nervového systému z krve gastrointestinálního traktu, kde je přeměněna na dopamin.

Mezi aktivity bez drog, které zvyšují hladinu dopaminu, patří zábavné aktivity: stravování, cvičení, sex nebo jiné prospěšné činnosti.

Pokud jde o jídlo, můžete se ujistit, že máte dostatek aminokyselin, které jsou důležité pro produkci dopaminu.
Studie dosud nebyly schopny prokázat, zda to může skutečně zabránit nedostatku dopaminu. Nicméně svědectví mnoha lidí k tomu poukazují.
Potraviny, které poskytují stavební bloky dopaminu, jsou ty, které jsou bohaté na aminokyseliny tyrosin a fenylalanin.

Patří sem avokádo, banány, lima, sezamová semínka, dýňová semínka, mandle. Sójové výrobky a nízkotučné mléčné a masné výrobky. Studie dosud neprokázaly zvýšený nárůst dopaminu při konzumaci čokolády.

Vitamín B6 a L-fenylalanin jsou volně dostupné v lékárnách a lze je také použít jako doplňky stravy. Protože je zde v zásadě možné předávkování, které může být velmi nebezpečné, mělo by k tomu dojít pouze po konzultaci s lékařem.

Pravidelný, jemný vytrvalostní sport zvyšuje koncentraci vápníku v krvi, což zase podporuje produkci dopaminu v neuronech. Zdá se, že běhání, plavání nebo jízda na kole po dobu 30 minut 2-3 krát týdně mají ochrannou funkci proti nedostatku dopaminu.
Podobně jako sex, mnoho hormonů se uvolňuje během cvičení, které působí na systém odměn. Jedná se o oxytocin a adrenalin, které zvyšují pocit odměny.

Nemoci spojené s dopaminem

Protože dopamin je zodpovědný za mnoho různých procesů v těle, mnoho onemocnění je přičítáno narušené produkci dopaminu. Může existovat buď nadprodukce nebo nedostatečná produkce dopaminu, což vede k různým klinickým obrazům.

Podvýroba

Dopamin hraje hlavní roli při Parkinsonově chorobě. Zde je nedostatek dopaminu, který brání tomu, aby příkazy, které mozek vysílá do paží a nohou, aby se pohybovaly, nebyly přesně koordinovány. Pohyby již nejsou regulovány, pokud jde o jejich rozsah a směr, a výsledkem jsou nekoordinované a nedobrovolné pohyby, které jsou typické pro Parkinsonovu chorobu. Protože systém odměn a tím i pozitivní pocity jsou také ovládány dopaminem, může dojít k depresi i v případě nedostatku dopaminu.

Nadvýroba

Nadprodukce dopaminu je často způsobena nádorem v nadledvinách (feochromocytom).

Dopamin je zodpovědný za pozitivní pocity a pocity a za jejich přenos v mozku. Pokud je příliš mnoho dopaminu, tito lidé vnímají mnohem více vnějších dojmů než lidé s normální hladinou dopaminu. Pokud se shromáždí příliš mnoho dojmů, může to vést k nervovému zhroucení. Kromě toho je dopaminu připisována důležitá role při schizofrénii a dalších psychózách. Zde se uvádí, že je odpovědný za „pozitivní“ symptomy poruch.

Nadměrná produkce dopaminu se často projevuje příznaky, jako je vysoký krevní tlak, pocení a bolesti hlavy.

V některých případech krátkodobá nadprodukce dopaminu není nemoc. Když existuje akutní nedostatek spánku, tělo produkuje více dopaminu, aby ho stimulovalo.

Přerušení degradace

ADD a ADHD jako syndromy nedostatku pozornosti jsou také založeny na poruše hladiny dopaminu. V těchto případech se dopamin rozkládá příliš rychle a mozek již není schopen filtrovat příchozí externí podněty. Nedůležité dojmy tedy nelze vyřešit a mohou nastat poruchy koncentrace a pozornosti.

Nedostatek dopaminu

Deficit dopaminu se může vyskytnout například po zneužívání drog, když dopamin již není rovnoměrně distribuován v mozku. Místo toho se soustředí ve špatných oblastech a v jiných je vzácný.
Existuje také několik důležitých onemocnění, která jsou způsobena nedostatkem dopaminu. Všichni mají společné to, že neurony produkující nebo konzumující dopamin hynou v průběhu času. Příčinu tohoto stavu zatím nelze dostatečně vysvětlit.

Tyto nemoci jsou Parkinsonova nemoc, syndrom neklidných nohou a ADHD.

Alespoň u Parkinsonovy choroby se nyní předpokládá, že nemoc původně pochází ze střeva a indukuje rozpad dopaminergních neuronů v mozku prostřednictvím neuronálních drah.
Ve všech třech nemocech dominuje pacientovi „otřesný dojem“.
Protože dopamin má inhibiční roli v pohybových procesech mozku, vykazují pacienti nadměrné pohyby, když jsou nedostatečné. Člověk se může pokusit zvýšit hladinu dopaminu léky po určitou dobu. K tomuto účelu se používají léky, které podporují uvolňování dopaminu v těle nebo zabraňují recyklaci dopaminu.

U Parkinsonovy choroby však odpovídající neurony pomalu, ale jistě klesají a vyžadují úplnou substituci dopaminu prostřednictvím L-DOPA. Alternativní lékařské přístupy nebo farmakologické mechanismy zvyšující dopamin, jak se používají v depresi, zde neprokazují žádné prognostické zlepšení.

Role dopaminu v depresi

Dopamin je také hovorově znám jako hormon štěstí, protože prostřednictvím systému odměn přináší pozitivní emoční zážitky. Podobně jeho nervový partner serotonin.

Serotonin a adrenalin (jehož prekurzorem je dopamin) jsou hlavně zodpovědné za rozvoj deprese. Zdá se, že nedostatek nervových buněk, které uvolňují tyto dvě látky do svého prostředí, má negativní účinky na emoční procesy, cyklus spánku a bdění a vlastní systém pro úlevu od bolesti.
Proto nedostatek dopaminu také znamená výsledný nedostatek norepinefrinu.
Tato teorie je podporována skutečností, že vhodná léčiva se úspěšně používají jako terapie deprese prostřednictvím tohoto mechanismu. Jsou to léky, které opět zvyšují hladinu dopaminu, noradrenalinu a serotoninu v mozku.

Přečtěte si více o tomto tématu: Role serotonin / neurotransmiterů v depresi

Izolovaný nedostatek dopaminu nikdy nemůže být sám odpovědný za depresi; V každém případě jsou zapojeny i další neurotransmitery.

I zde některá antidepresiva používají recyklaci neurotransmiterů a inhibují jejich absorpci v synapsích. Existují léky, které mají zvýšený účinek na serotonin nebo pouze na dopamin jednotlivě. Nejlepší účinek však vykazují léky, které obsahují všechny neurotransmitery současně.
Výsledkem je, že zvyšují náladu a stimulují.

Čisté inhibitory zpětného vychytávání dopaminu již nejsou schváleny pro léčbu deprese, protože jejich vedlejší účinky jsou příliš závažné a činí je vysoce závislými.

Deprese jako nemoc je založena na složitých chemických procesech. Proto by měla být deprese léčena stejně komplexním farmakologickým přístupem. Léky mohou nějakou dobu trvat. Procesy buněčné adaptace musí nejprve proběhnout v mozku, dokud dopamin, serotonin a adrenalin opět nedosáhnou normální úrovně.

Významnou součástí účinku antidepresivních tablet je také placebo efekt, který lze vysvětlit obohacujícím dopaminovým systémem. Nyní je známo, že například žluté tablety jsou proti depresi účinnější než modré tablety. Mozek zřejmě spojuje žlutou s pozitivním pocitem zvyšujícím náladu, což má za následek zvýšené uvolňování dopaminu v systému odměn.
Tento efekt vysvětluje, proč se psychoterapie snaží zahrnout do každodenního života depresivního pacienta odměňující činnosti.

Kromě farmakologické terapie je také známo, že více dopaminu se uvolňuje při cvičení a sportu. Proto je také důležité pravidelné cvičení na čerstvém vzduchu a fyzická aktivita.

Pokud je deprese rezistentní na všechny tyto terapeutické přístupy, poslední terapeutickou možností je elektrokonvulzivní terapie. Zdá se, že nové elektronické obvody v mozku, které jsou výsledkem ECT, distribuují požadované poslové látky dopamin, noradrenalin a serotonin rovnoměrně a v požadovaném množství.

Přečtěte si o tom více na: Terapie deprese

Dopamin a závislost

Tím, že dopaminuje a příliš stimuluje systém odměňování těla, může dopamin vést k závislosti.
Při užívání drog má dopamin zvýšený účinek. To má tendenci vytvářet pozitivní pocit, na který se člověk může stát závislým. Tento nárůst dopaminu je vyvolán užíváním drog, jako jsou amfetaminy, opiáty a kokain.
K tomu však může vést i alkohol a nikotin. Například při kouření se dopamin uvolňuje pouhým zapálením cigarety.

Použití dopaminu jako drogy

U některých nemocí to může pomoci Dopamin nebo předchůdce dopaminu být podáván jako léčivo.
To je v léčbě Parkinsonovo pouzdro. Zde se pacient stane jedním Dopaminový prekurzor, L-DOPA (Levodopa). Dopamin sám o sobě není uveden. Nemůže to datovat krev dostat se do mozku tak, jak je Hematoencefalická bariéra nemůže překonat.
L-DOPA, na druhé straně, může tuto bariéru překonat a je poté zahrnut do aktivní dopamin transformováno. Aby se tomu zabránilo, než se dostane do mozku, je nutné kombinovat L-DOPA s jinou látkou, která tomu brání, ale nedostane se do samotného mozku. Pro léčbu Parkinsonovy choroby se takto vytvářejí kombinační produkty Carbidopa nebo tak Benserazid. Také za to Syndrom neklidných nohou tyto léky se používají.

Dopamin se používá stále méně k léčbě šoku nebo nízkého krevního tlaku, protože riziko vedlejších účinků, jako jsou srdeční arytmie, je relativně vysoké.

Hladiny dopaminu

Hladiny dopaminu se liší od člověka k člověku a jsou pravděpodobně zodpovědné za to, že někteří lidé jsou spíše klidní a stagnující, zatímco jiní jsou nadšení a aktivní.

Měření hladiny dopaminu v těle není součástí standardního vyšetření.
Hladina dopaminu je stanovena pouze v případě podezření na nádory nadledvin (feochromocytomy), protože tyto nádory, zejména pokud jsou maligní, často produkují zvýšené množství dopaminu.

Hodnota se obvykle měří v 24hodinové moči a obvykle činí 190 až 450 mikrogramů u dospělého. Hodnota je výrazně nižší u dětí do 4 let. Hodnota může být také stanovena v krvi, normální hodnota pro dospělé je zde několik nanogramů na litr.

Nízká hladina v moči nebo krvi nemá většinou žádný význam, pokud neexistují žádné příznaky. Zvýšená hodnota však ukazuje na tumor produkující dopamin.

Regulace hladin dopaminu

Pokud je hladina dopaminu příliš nízká, lze jako léčivo podávat dopamin nebo prekurzor L-DOPA.

Takzvaní antagonisté dopaminu lze použít pro poruchy, které lze vystopovat až k příliš vysoké hladině dopaminu. Tito sedí ve stejných dokovacích bodech (Receptory), ke kterému dopamin také přistává, aby se rozvinulo jeho působení. Dopamin proto již nemůže do těchto bodů přistoupit v takové míře a již nemůže být tak účinný. Skupina neuroleptik má tento mechanismus účinku.

Můžete si také něco udělat, abyste udrželi rovnováhu hladin dopaminu výběrem životního stylu, díky kterému budete šťastní a spokojení, a tak napomáháte udržovat hladinu dopaminu na dobré úrovni. K tomu mohou přispět i relaxační cvičení, jóga nebo jiné sporty.